Pakliže jste zavilí fanoušci švédské detektivky, jistě vám neuniklo, že minulého roku známý režisér Lasse Hallström natočil film na motivy oblíbené krimi Hypnotizér z pera Larse Keplera. Film slibuje nemalou dávku napětí a taky známá jména v hlavních rolích - Mikael Persbrandt, Lena Olin, Tobias Zilliacus a Helena Af Sandeberg ve mně vzbudila jistou zvědavost.
Erik Maria Bark se po několika nešťastných událostech zařekl, že už se do hypnózy nikdy nepustí. Situace se ovšem změní, když mu uprostřed noci zavolá detektiv Joona Linna. Zatímco Barkovi (možná) v klidu večeřeli, někdo brutálním způsobem vyvraždil takřka celou rodinu Ekovu a jediný, kdo přežil, je dospívající chlapec Josef a jeho starší sestra Evelyn, kterou nikdo nemůže najít. Jediný svědek hrůzné události je ale v kómatu a těžko z něj kdo vypáčí nějakou informaci. Bark nakonec svolí (o čem jiném pak taky ten příběh měl být, že) a pustí se do hypnózy. Josefovo svědectví zezačátku naznačuje, že jej k vraždě navedla Evelyn. Nález dopisu zmíněného během hypnózy tuto domněnku zdá se potvrzuje. Jenomže když si Joona Linna uvědomí, že má chlapec, ležící ve sterilním prostředí nemocnice, jaksi špinavé nohy, začíná příběh nabírat spád.
Jedna zápletka ale nestačí. Zatímco pátrání pokračuje, během jedné noci někdo zdroguje rodinu Erika Barka a unese jeho syna Benjamina. A nadto někdo Barkovi vyhrožuje, někdo, kdo si zcela zjevně nepřeje, aby se vrátil k hypnóze. Dějové linky se začínají spojovat a divákovi už v tuto chvíli musí být jasné, že oba případy spolu souvisí. Děj vcelku rychle ubíhá vpřed, Bark se musí částečně vrátit do minulosti k démonům, aby pochopil, o co se vlastně jedná a kdo za tím vším má prsty.
Co dodat? Film to v zásadě až tak špatný není, ale obávám se, že pokud jste četli knihu, bude vám několik dějových linek chybět. Mně osobně připadly docela zásadní, protože svým způsobem vysvětlují, proč se děje to, co se děje. Z původně mnohovrstevnaté detektivky se v Hallströmově podání stává spíš filmový boj o navrácení ztraceného syna, postava Josefa je nedořešená a příčiny všeho zla poněkud ustupují do pozadí. A to je myslím škoda. Ze sugestivně psaného Hypnotizéra totiž mrazí, zatímco na konci filmu si spíš jenom šťastně oddechnete, že to dobře dopadlo a že to vlastně byl docela klasický thriller.
(A dodatek pro skandifreaky - už jenom Linnova hezká finská švédština stojí za to!)
Kde si o filmu můžete ještě přečíst:
O filmu na ČSFD
O filmu na IMDB (anglicky)
Recenze na moviezine.se (švédsky)
Recenze na Svenska Dagbladet (švédsky)
(Pro zajímavost - většina recenzentů se shoduje na tom, že se filmová adaptace dala uchopit mnohem lépe.)
Trailer på svenska med engelska undertexter.

Žádné komentáře:
Okomentovat