Tjenare kungen (2005)

Představte si, že žijete v osmdesátých letech kdesi ve Švédsku a máte rádi punk, kteréžto nadšení s vámi ovšem sdílí málokdo. Nezbývá než se vydat do světa a ukázat mu, zač je toho loket! Filmu z roku 2005 se dostalo ocenění Guldbagge za nejlepší režii a v jedné z hlavních rolí uvidíte ne tak úplně neznámého hezouna Joela Kinnamana a ostříleného Kjella Bergqvista jakožto velmi sympatického párkového továrníku.

Hlavní hrdinkou svérázného hudebně-komického filmu s romantickými prvky je mladá, hudebně nadšená Abra. Maloměstské prostředí Billingsfors ovšem jejím uměleckým ambicím nepřeje a poté, co se nedostane na koncert kultovní švédské punkrockové kapely Ebba Grön, se rozhodne odjet za štěstím jinam. Osud jí přihraje do cesty podobně smýšlející dívčinu Milan. Abra si sbalí saky paky, rozloučí se sestrou a její tupým přítelem ztělesňujícího maloměstskou zatuchlost a hurá do Göteborgu!

Abřin život se obrátí vzhůru nohama. Spolu s praštěnou Milan založí kapelu Tjenare kungen (aka The servant king, což se dá vyložit jako jakási narážka na hymnu éry Sex Pistols - God save the Queen) a musí se samozřejmě zapojit i do pracovního procesu. Práce v továrně na párky ji sice bůhvíjak netěší, ale nebýt toho nikdy se neseznámí se sympatickým, tak trochu intelektuálním punkerem Dickanem. Voilá, romantický prvek na scéně. Mezilidské vztahy ale jednoduchostí zrovna neoplývají a Milan fakt, že se její idol Dickan ohlíží spíš za Abrou než za ní, nemůže pořádně strávit.
Tjenare kungen mají ale i jiné starosti. Ve dvou toho moc nezahrají. Najít toho správného - tedy dívku (chlapi v kapele přece nikdy nedělají dobrotu) na stejné muzikální vlně - ale nebude tak jednoduché. Vlastně se to nakonec ukáže být docela oříškem. Výtvarnice Gloria totiž posouvá nazlobený punk do trochu jiné roviny, což se horkokrevné Milan nelíbí. Ještě že mají mezi sebou bývalou členku Svarta Ada, ostřílenou punkerku Isu s kontakty, která je (snad) zvládne aspoň trochu srovnat do latě.

Jestli se holky hudebně prosadí a jestli se vyřeší milostný trojúheník Abra-Dickan-Milan, vám prozrazovat nechci. Aspoň budete mít motivaci se na film podívat sami, uslyšíte taky spoustu dobré soudobé muziky od velikánů Ebba Grön a Cortex až po Sex Pistols a nějaké to disko, disko, partyzáni, Pet Shop Boys, Pixies a spol.
Nikdo, kdo miluje osmdesátá léta, by si tenhle film neměl nechat ujít. Guldbagge bych považovala za jistou záruku kvalitního pokoukání, ale stejně se připravte se na veselou, vpřed se řítící filmovou lavinu plnou kytar, anarchyje a nějakých těch citů.

Kde si o filmu můžete ještě přečíst
IMDB (anglicky)
Svenska Dagbladet (švédsky)
Na ČSFD jsou nesprávné a neúplné informace.

Vizuální vnadidlo (tyvärr trailer pouze švédsky)